Jak napsat úvod diplomové práce, který bude přesvědčivý, stručný, ale zároveň v něm nebudou chybět všechny jeho nezbytné součásti? A z čeho se takový úvod vůbec skládá a v jakém pořadí? To jsou otázky, na které naleznete odpověď v tomto textu, zároveň jsme náš návod doplnili o užitečné příklady.

V následujícím textu si v šesti krocích vysvětlíme, jak napsat úvod diplomové práce. Vaším cílem je jednotlivé body obsáhnout na prostoru maximálně 2 normostran.¹ To vyžaduje schopnost udržet na uzdě potřebu jít do detailů, které je vhodné uvést až v příslušných kapitolách těla práce. Pokud píšete bakalářku nebo disertaci, pokračujte v četbě, protože z hlediska struktury je úvod u všech závěrečných prací totožný.

Úvod diplomové práce si nepleťme s jejím abstraktem, i když ano – obojí slouží k uvedení čtenáře do obsahu textu. Oproti úvodu abstrakt obsahuje sumarizaci výsledků výzkumu a je neosobní. Úvod je zpravidla jediná část práce, kde můžete použít první osobu jednotného čísla, a jestliže chcete zmínit své osobní motivace pro realizaci výzkumu, můžete tak učinit právě v něm.

Jak napsat úvod, je jedna věc, druhá pak, kdy ho začít psát. Není na škodu, pokud si úvod rozpracujete ihned ze začátku, neboť si tím alespoň ujasníte hlavní kontury výzkumu, jehož realizace Vás teprve čeká. K draftu se vrátíte v závěrečné fázi psaní a úvod dopilujete. Pokud píšete draft úvodu před realizací výzkumu, pamatujte na to, že čtenář ho bude číst v době, kdy výzkum bude již hotov, a proto pište v minulém čase.

Nyní si pojďme ukázat, jak napsat úvod diplomové práce v šesti bodech.

(1) Úvod diplomové práce – začátek

Cílem věty, kterou úvod začíná, je ve čtenáři probudit zájem. Uvedením tématu práce udáte její tón. Jako příklad si vezmeme práci, která zkoumá vliv vybraných faktorů na míru frekvence projevů holistické ošetřovatelské péče. Začít bychom mohli třeba takto:

„Holistické ošetřovatelství ušlo od doby svého vzniku v 19. století, kdy se dostalo do povědomí především díky osvětové činnosti Florence Nightingale, výrazný kus cesty.“

Toto tvrzení může implikovat nejen to, že se holistické ošetřovatelství od doby svého vzniku prosadilo, ale také to, že se stalo předmětem zájmu výzkumníků. To je důležité, protože výzkum naší hypotetické práce se mezi takové výzkumy zařazuje.

Možná přemýšlíte o tom, jak napsat úvod, který je co nejefektnější. Dobrý dojem může udělat třeba to, že začnete zajímavou citací. Zde by to mohla být citace nějakého uznávaného odborníka na ošetřovatelství, který by situaci komentoval právě v duchu výše uvedeného tvrzení.²

(2) Širší kontext Vašeho výzkumu a jeho relevance

Každá akademická práce musí mít dobré důvody pro svojí existenci. Čtenáři chcete v úvodu předestřít širší kontext Vašeho výzkumu. A zároveň je vhodné, abyste vystihli důležitost Vámi zvoleného tématu. Na příklad výše by šlo navázat třeba takto: 

„V posledních několika dekádách byla realizována řada výzkumů, které dokládají, že léčba dosahuje lepších výsledků, jestliže je podpořena holistickým přístupem ze strany ošetřujícího personálu. Nesporným trendem současnosti, který se vyznačuje snahou o individualizaci v poskytování zdravotnických služeb, je přechod od tradiční péče, která klade přílišný důraz na naplňování biologických potřeb, k tzv. bio-psycho-sociálnímu modelu. Jak napovídá název, tento model bere v úvahu širší spektrum potřeb …“

Součástí expozice širšího kontextu výzkumu může být stručné:

– uvedení historie vývoje zkoumaného jevu;

– uvedení historie zkoumání tohoto jevu, zpravidla s důrazem na aktuálnost;

– Vaše osobní motivace pro téma výzkumu;

– zmínění klíčových teorií;

– nastínění obsahu klíčových pojmů.³

(3) Výzkumný problém

Čtenář má představu o širším kontextu výzkumu, o němž se dozví více na dalších stranách práce, a tuší, čím je jeho realizace opodstatněná. Nyní se hodí, abyste mu uvedli výzkumný problém. Opět se vrátíme k naší hypotetické práci. V tomto případě bychom mohli vysvětlit, že uplatnění bio-psycho-sociálního modelu často naráží na limity (osobnostní, institucionální, situační, kulturní), a proto je potřeba zkoumat různé faktory, které podobu této praxe ovlivňují.

Při formulaci výzkumného problému pamatujte, že jde v principu o něco, co je řešitelné pouze na základě empirické evidence. Výzkumný problém vzniká, když se něco děje a my nevíme, jak přesně se to děje a/nebo proč se to děje. Popř. se něco děje a nás zajímá, jaký na to má pohled určitá skupina aktérů.⁴

(4) Specifikace Vašeho výzkumu

Na výzkumný problém navazuje výzkumný cíl a výzkumné otázky. Z formulace výzkumného cíle by měl být jasný rozsah výzkumu. U práce na téma holistického ošetřovatelství byste se nejspíš zaměřili na určitý typ zdravotnických zařízení (může jít třeba o péči na dětských onkologických oddělení), věnovali byste ošetřovatelské praxi v tuzemsku a nejspíš byste zkoumali jen určité vybrané faktory a projevy holistického ošetřovatelství atd. Výzkumný cíl se zpravidla dělí na podcíle.

Výzkumných otázek by nemělo být moc. Z jejich formulace by mělo být jasné, jak se vztahují k výzkumnému cíli práce, obvykle korespondují s podcíli.

Čím specifičtější je výzkumný cíl, tím je realističtější, že ho budete schopni naplnit. Častý problém studentů tkví v tom, že výzkumný cíl formulují příliš široce nebo vágně. Formulace výzkumného cíle, podcílů a výzkumných otázek je věc, na kterou klademe při konzultacích s našimi klienty maximální důraz. Jedná se o neuralgický bod Vašeho projektu, a pokud v něm naděláte chyby, můžete si tím výrazně zkomplikovat zbytek jeho realizace.

(5) Přesah do praxe

Dobrý dojem uděláte tím, že předestřete potenciál přesahu Vašich výzkumných výsledků do praxe. Příkladem může být následující vysvětlení. Premisou moderního ošetřovatelství je maximalizovat péči v intencích holistického přístupu. Potom „posvítit si“ na faktory, které toto usnadňují, a na ty, které to naopak komplikují, může být užitečné pro každé pracoviště, které stojí o to své služby zlepšovat. Náš hypotetický výzkum mohl např. ukázat, že dobré povědomí o holismu (zkoumané prostřednictvím vědomostního testu na dané téma) u sester predikuje jeho větší uplatňování, na což mohou taková pracoviště navázat různými vzdělávacími programy.

(6) Úvod diplomové práce – konec